VELESOVA KNIHA - SVATÉ PÍSMO SLOVANŮ

ÚVOD

Úvodní strana slova slovanského

BLOG

Blog věnovaný národu slovanskému

CHARTA

Prohlášení k národu slovanskému

TEXTY

Texty o slovanském národu



2. VELEBENÍ TRIGLAVA

Velebení Triglava

 

1  „Nuž, začněte, zaprvé, –

skloňte hlavu před Triglavem!“ – takto jsme začínali, velice Jej velebili, Svaroga – praotce bohů, který nás očekává, opěvovali.

2  Svarog –  nejvyšší Bůh Božího Rodu a celého Rodu – věčně tryskající pramen, který v létě vytéká ze džbánu, v zimě nezamrzá, napájí tou vodou žíznivé!

3  „Pili jsme i my, dokud se náš čas nenaplnil, dokud jsme se sami k němu neodebrali, k rajským blahoslaveným luhům!

4  A Hromovládci –  Bohu Perunovi, Bohu bitev a zápasů jsme říkali:

„Ty, kdož oživuješ, co se zjevilo na svět, nepřestávej otáčet Koly!

5  „Ty, kdož vedls' nás cestou pravdy k bitvě a tryzně převeliké!“

6  „Ó, vy, kdož padli jste v boji, vy, kteří jste kráčeli, žijte věčným životem v Perunově vojsku!“

7  I oslavovali jsme Svantovíta. On jest bohem Pravi i Javi! Opěvujeme Ho v písních, vždyť Svantovít – to je Svět. Spatřili jsme skrze Něj širý Svět.

8  Pohleďte, jak povznáší Jav, a chrání nás před Naví! My Mu pějeme chválu!

9  Jásali jsme –  Jeho jsme velebili, vzývali jsme našeho Boha, neb onen Bůh nosil Zemi se Sluncem, a držel hvězdy, a upevňoval světlo.

10  Opěvujte velikého Svantovíta: „Sláva našemu Bohu!“

I naplňte svá srdce žalem, abyste se mohli zříci zlých skutků, které činíme, a dosáhli tak dobra.

Nechť obejmou se dítka Boží!                          

11  A rcete: „Vše, cokoli bylo stvořeno, není s to rozervaná mysl obsáhnout!“

12  Musíte to pocítit, neb jen toho jste schopni, neb se tu skrývá veliké tajemství: kterak Svarog a Perun – jsou zároveň i Svantovítem.

13  Ti dva obestírají nebe, střetá se tu Černobog s Bělobogem, kteří podpírají Svargu, aby tento Boží Svět nebyl svržen.

14  Za těmito dvěma – Chors a Veles, Stribog. Dále – Vyšen, Lela, Letenica.

15  Dále Radegast, Koleda a Kryšeň, každý –   bezmála Svrchovaný vládce.

16  Dalšími v pořadí jsou Siva, Jar a Dažbog. A hle Bělojar, Lado, rovněž Kupala, a Senič, a Zitnič, a Venič, a Zernič, Ovsenič, a Prosič, a Studič, a Ledič, a Lutič.

17  Za Nimi následují – Ptičič, Zverinič a Milič a Doždič, a Plodič, a Jagodinič, a Pčelič, Nerestič, a Klenič. Ozernič, a Vetryč, Solomič, a Gribič, a Lovič, Besidič, a Sněžic, a Stranic, a Svjatič, a Řadič, Svijetič, Korovič, a Krásíc, a Travič, a Steblič.

18 Za nimi jsouť – Rodič, Maslenič, a Živič, a Vedič, a Listvič, a Cvetič, a Vodič, a Zvezdič, a Gromič, a Semič, a Lipič, a Rybič, Berezič, Zelenič, a Goryč, a Straclič, a Spasič, a Listopadič, a Myslič, a Gostič, a Ratič, a Strynič, a Čurič-Rodič,

19 a zde je Semargl-Ogněbog – Je čistý i zuřivý, rychle zrozený. To jsouť – Triglavové vespolek.

20  A hle, přicházíš ty, již beze stopy smutku, a dveřník ihned Otevírá bránu a přivádí tě sem dovnitř –  do tohoto překrásného Irije. Teče tu řeka Ra, ta, která předěluje nebeskou Svargu a Jav.

21  A Čislobog tu odpočítává naše dny. Udává své číslo Bohům, má-li být Svarogův Den, má-li být Noc, a odtíná Jav od Navi. Neboť On sám je jsoucí. On sám je v Božím Dnu. V noci však nepřebývá nikdo, jen náš Bůh Did-Dub-Snop.

22  Sláva Perunovi – Bohu ohnivých kadeří! To on posílá střely do nepřátel, a věrné vede po cestě. Právě on je ctí a soudem vojínů, je spravedlivý – zlatorouný, milosrdný!

23  Když zemřeš, odebereš se na Svarogovy lučiny, i uslyšíš Perunicino slovo:

„To není nikdo jiný – než sám ruský vojín, žádný Varjag nebo Řek, pochází ze slavného slovanského rodu, přišel sem, aby opěvoval vaši Matku, Naši Matku Sva, – na Tvé luhy, ó, veliký Svarogu!“

24  Nato promluví nebeský Svarog: „Vykroč můj synu, do té věčné krásy! Tam uvidíš děda i bábu. O, jak se zaradují, jak se potěší, když tě znenadání spatří! Do dnešního dne prolévali slzy, a teď se mohou nechat unášet radostí nad tvým věčným životem až do konce věků!

25  O takové kráse jste ještě neslyšeli. Jelikož jste však v Jasuňově vojsku, nejste vůbec takoví jak Řekové. Dostává se vám jiné slávy. Došli jste až k našemu Iriji, zde jste spatřili přenádherné květy, a stromy, a také louky.

26  Musíte tu vázat snopy, v potu tváře chystat tato pole ke žním, a plíti ječmen, a sklízet pšenici do sýpek nebeského Svaroga. Neb to je jinší bohatství!

27  Na zemi jste všichni přebývali v prachu, a v chorobách, a strázních, teď však již nastanou pokojné dny. 28  Stáli jsme na svém místě a bili se s nepřáteli nelítostně, a když jsme se slávou padli, pak přišli jsme sem, stejně jako jiní.

29  A hle, Matka Sva tluče křídly o své boky, celá jak v ohnivé světelné záři. A každé její pírko je překrásné: rudé, modré, rezavě hnědé, žluté, i stříbrné, zlaté a bílé.

30 A září stejně, jak Slunce-car, létá si po sluneční dráze1*, a stejně tak září sedmerem krás2, které jí odkázali Bozi.

31 A Perun, jakmile Ji spatří, rozehřmí se hromy v onom jasném nebi. A právě to je naše štěstí. A musíme vynaložit veškeré úsilí, abychom spatřili, jak je odtínán náš starý život od nového, přesně tak, jak se roztíná dříví v domech ohnišťanů.

32  A Matka Sláva bije křídly. Pojďme pod naše vlajky a jsou to Jasuňovy vlajky!

 

 

___________________________

* Odkazy jsou na stránkách uvedených v obsahu na konci knihy. V případě, že jsou uvedena dvě až tři čísla (číslování stránek), první odkazuje na začátek kapitoly, druhé a třetí odkazuje na vysvětlivky a poznámky příslušných kapitol.

 


 Komentáře...