Můj osobní příběh a poděkování

Jmenuji se Kamil Bolek a v současné době se profesně věnuji obchodu s novými technologiemi a roboty s praktickým využitím v běžném životě.

V předchozích sedmi letech svého života jsem se aktivně podílel na podpoře efektivního a ekologického zpracování elektroodpadů v projektu CER / Centrum Ekologické Recyklace. 

 

Technologie jsou sice mým životem, ale co dál?

Vždy mě fascinovaly technologie, vesmír a pokrok. Obdivoval jsem vědce, jejich odhodlání a posedlost po objevení nových cest. Během své praxe jsem si však uvědomil, že jako dobře navržený stroj je stejně důležitá i globální symbióza, protože všichni jsme ovlivňovaní vším. Ekologií, vztahy, náklady a zdroji. Pochopil jsem, že nic z toho není více ani méně důležitější. Jsme jedno tělo, jeden život.

Abych dosáhnul svého cíle, vnímám svoji práci jako poslání. Poslání, s touhou inspirovat druhé ke společenskému přínosu. Toužím pomáhat druhým v tom, aby objevili svůj jedinečný talent a ten pak využili při své profesi. Každý z nás má své nadání a může tak být pro společnost přínosem. Bez výjimky! 

Jsem přesvědčený, že být sám sebou je nejkratší cesta k cíli, protože jen taková cesta nás skutečně baví, nevyčerpává a naplňuje. Být sám sebou znamená vidět jasně a jistě. A pokud vidíme, cítíme a slyšíme jasně, pak se vyvarujeme mnoha zbytečných chyb, zklamání a vyčerpání. Je to tak jednoduché… Stačí jen zjistit, kým jsme...

Vím, že cesta k cíli, bez přátel, by byla cestou bez poučení a radosti. Proto budu velice rád, když mi, i vy všichni, budete inspirací. Vždyť svět má tolik barev…

 

Poděkování

To, že jsem v roce 2015 vystoupil ze své komfortní zóny, je důsledkem dlouhé cesty, na které jsem byl inspirován mnoha lidmi, kterým cítím potřebu poděkovat.

Především děkuji své ženě Petře, že mi celoživotně a s neuvěřitelnou trpělivostí nastavuje zrcadlo. Bez této reflexe bych se nesnažil být lepším. Děkuji své rodině za to, že mi dopřála lásku a seberealizaci i s důsledky, které k tomu patří. Děkuji všem svým předkům za to, že žili a měli možnost předat svůj život i dál.

V pracovní rovině děkuji Jardovi Horáčkovi (In memoriam) za jeho naprostou odhodlanost, Michalu Růžovi za vizi a systematičnost, Miloslavu Mareškovi a Miloslavu Hrubýmu za otevření dveří osobního rozvoje, Pepovi Volkovi za sebeuvědomění, Blance a Karlovi Javůrkovým za důvěru a upřímnost a Františku Tautermanovi za jeho nadhled.

Děkuji všem obchodním partnerům za společnou cestu a zákazníkům za důvěru.

Speciální poděkování pak patří Monice Součkové, díky které jsem se rozhodnul vystoupit ze své komfortní zóny.

Ještě jednou děkuji!

Autor blogu Kamil Bolek