ÚVODNÍ SLOVO / MOJI DRAZÍ SLOVANÉ...

Proč máme být mi Češi – pokolení rodu Slovanského, hrdostí a láskou překypující bytostí? Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá. No protože naším předkem byl velikán Jára Cimrman…

Omlouvám se za žertík, který se nabízel. Pravdou však zůstává, že z historického hlediska a z pohledu genetiky jsme naprostým unikátem. Například já, díky mým předkům mám v sobě polskou, německou a českou krev. Stejně tak jako mnozí ostatní. Zeptejte se lidí ve svém okolí. Společným jmenovatelem všech výše uvedených národností, jež mi kolují v žilách je Árijský původ. Teď bych ale rád zdůraznil, že mi nejde o vyvolenou Árijskou rasu, kterou podporoval kdysi jeden vrah a vůdce jedné zapomenuté říše… Osobně jsem přesvědčen, že jsem přesným prototypem Čecha – slovanského mixu, který má veliký sociální cit a pochopení pro druhé lidi. A právě proto že si velmi uvědomuji své slovanské kořeny, mrzí mě, že jako národ na to často zapomínáme. Dáváme mnohdy přednost osobním sporům, přebíráme názory druhých a vzájemně si závidíme. Zapomínáme na naše kořeny, jež nám předurčily talent ve spojování rozpojeného a šíření sebeuvedomnění.

Proto vznikla skupina fanoušků „slovanské krve“, kteří si dali za úkol šířit především mezi Čechoslováky radost a hrdost plynoucí z našeho společného poslání.  

Ty, jenž sedíš ve skrytu chýše, sedíš a neslyšíš… Vidíš jen zlomené stromy kolem a se sklopeným pohledem k zemi jsi slepý a hluchý. Stále si naříkáš, lžeš, okrádáš nejen sebe a přehlížíš život. Život, který začal v posvátnosti věčnosti a který již byl zaslouženě vybojován před nespočty lety krví tvých předků. Ano, ten stejný pramen života, který je v tobě a tebou teď potupně poztrácen. V hrobě se smutkem otcové obrací za vše krví vybojované a teď ztrácené…

Ach, můj Bože, nositeli moudrosti a lásky, to je ten tvůj přislíbený kraj blahobytu a života rodu? To je ten potomek starého a moudrého rodu slovanského? Proto zkrvena byla pole krví našich předků, jenž bojovali s odhodláním a bez strachu za tvoji moudrost a lásku? Bože je snad tohle tvůj věčný chléb za naše útrapy a nesnáze strpěné po tisíce let? Je snad i to tvá zkouška naší věrnosti a lásky?

A tak bylo praveno. Stalo se vše, co se mělo stát. Taková je platba za nabití moudrosti a lásky rodu slovanského. To byla ta pravá zkouška, ptáš-li se, která přinesla poznání lásky a moudrosti. Jak jinak bys rozeznal hrách od čočky a její vzácnost? Bez zkoušek není poznání a bez poznání věčný život. A já pravím, daň za poznání byla zaplacena. Je ten pravý čas…

Ty, jenž slyšíš, mě pozorně poslouchej. Slovanské sémně bylo zaseto, déšť ustal a slunce začíná zářit. Povstaň tedy rode Slovanský, moudrý a laskavý, vykoupený útrapy, nabitý zkušeností, běž a hrdě hlásej Slovo lásky, jednoty a moudrosti. Vzpřim se, odval kámen ze svého srdce, proto se vše dělo, tys trpěl a teď nastal čas, který rozhodne o bohatosti úrody. Vše se dělo pro tuto chvíli, stateční muži do krve bojovali a život ztráceli, ženy v bolestech a utrpení rodily, hladem děti umírali, místo na slunci tak v lese a horách předci tví v zimě a mrazu dlouhá léta strádali, to proto, aby pramen života byl zachován.

Vždy šlo jen o pochopení lásky a moudrosti bytí. Vždyť co je více a co ze srdce si přeješ? Je ten čas vyslovit svých tisíc přání. Chápeš-li to, pak dílo dokonáno jest. Nastal čas souladu a sklizně…

Vítej tedy člověče, krásný a moudrý ve své duši, v časech požehnaných harmonií celku...