Zamyšlení nad slovy varování Dr. Edvarda Beneše…

Dnes jsem se účastnil velmi vášnivé diskuze na téma odsunutých sudetských Němců, ve které zaznělo, jak jsme se k těmto německo-českým občanům jako národ nespravedlivě a paušálně po válce zachoval, a že bychom se jim měli za „ty časy bezpráví“ skutečně omluvit a vrátit zabavené majetky… Byl jsem v šoku z toho, jak tato debata mladých lidí bez hlupších znalostí tehdejší historie a důvodu vzniku Benešových dekretů s naprostou jistotou obhalovala, ve jménu humanismu, příkoří a bezpráví odsunutých němců.

Příkoří? Hovořili snad tito mladí lidé s nějakými československými občany, kteří si prožili „Ajnšlus“ či Lidice? Hovořili snad s pamětníky, kteří tehdy v národnostní menšině odolávali sílícímu fanatickému tlaku nacistů, před kterým byli nuceni utíkat? Napadlo je se zeptat našich pohraničních pamětníků na tehdejší nelidské příkoří od „nadšeně hajlujících“ sudetských sousedů? Napadlo je se zamysled nad tím, kdo vlastně otevřel onu pověstnou Pandořinu skřínku? Myslí si snad, že jsme to byli my, ti zlí a nelidští Čechoslováci, kteří bezdůvodně vyháněli celou nebohou německou populaci ze svého území? Myslí si snad, že nikdo z těchto německých obyvatel nepodpořil myšlenky Adolfa Hitlera a nesouhlasil s přesídlením Západočechů, anebo že se tenkrát za své československé sousedy postavil?

Rád bych proto dodatečně přispěl do této nevyvážené diskuze citováním našeho bývalého prezidenta doktora Edvarda Beneše.

Dovolte mi tedy přátelé, abych proto v tento okamžik připomněl jeho důležité varování…

Vážení spoluobčané,

v nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, tj. dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939.

Vědom si neblahých zkušeností našeho národa, zejména z druhé světové války, zanechávám vám odkaz, ve kterém vás varuji před možnými pozdějšími požadavky za znovuosídlení našeho po hraničí sudetskými Němci, kteří byli po právu na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti.

Může se stát, že mé dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné.

Může se stát, tak jako v minulosti, že se najdou „čeští vlastenci“, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu. Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Hitlerové odchází, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává.

Mohou se najít vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky T.G. Masaryka a jeho spoluzakladatele M.R. Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů. Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce ať je to kdokoliv a v kterékoliv době.

Váš dr. Edvard Beneš / Praha, květen 1947

Jen doplním, že jsem původem Západočech s německo-polskými kořeny, takže těmto slovům velice rozumím…