Již delší čas se vedou vášnivé rozhovory o rozdílné výši odměn za odvedenou práci mezi členy jednotlivých států EU. Musím souhlasit, že rozdíly najdete napříč celou unií. Když jsem si získaná data prohlížel, tak mi platové rozdíly připomněly kariérní postup. Například Lékař. Svoji kariéru začíná v ČR za odměnu 25 tis. Kč. Následně praxi si získá v Německu za 78 tis Kč, načež přechází do Rakouska za plat 155 tis. Kč A když se bude skutečně snažit, tak svůj vrchol kariéry zakončí ve Švýcarsku za odměnu více jak 250 tis. Kč. A tento vzorec platí pro mnohé profese.
Průměrná hrubá měsíční mzda bez příplatků byla v Německu v loňském roce 3 449 €. Muži mají v průměru vyšší příjmy než ženy a to v řádu až desítek procent. Dále zde hraje významnou roli i území, na kterém se zaměstnání poskytuje. Rozdíl zde činí až 20% platu.
Budeme-li se však pokoušet dostávat k reálným průměrným číslům u běžných profesí, a to bez ohledu na územní členění či odměnu pro muže nebo ženu, bude nám pro představu stačit níže uvedená tabulka.
Pracovní pozice | Plat v Německu | Přepočet (kurz 1/27) | Plat v České Republice |
Pracovník v administrativě | 3 496,- EUR | 94 392,- Kč | 18 400,- Kč |
Nástrojař – obráběč kovů | 3 467,- EUR | 93 609,- Kč | 19 878,- Kč |
Učitel na Gymnáziu | 4 715,- EUR | 127 305,- Kč | 27 170,- Kč |
Zdravotní sestra | 3 118,- EUR | 84 186,- Kč | 19 471,- Kč |
Zedník | 2 797,- EUR | 75 519,- Kč | 17 794,- Kč |
Prodavač | 2 180,- EUR | 58 860,- Kč | 14 690,- Kč |
Pečovatelka | 2 490,- EUR | 67 230,- Kč | 17 064,- Kč |
Kuchař | 1 876,- EUR | 50 652,- Kč | 12 512,- Kč |
Sekretářka | 2 920,- EUR | 78 840,- Kč | 20 710,- Kč |
Automechanik | 2 689,- EUR | 72 603,- Kč | 19 799,- Kč |
Strážný | 2 200,- EUR | 59 400,- Kč | 17 760,- Kč |
Lékař | 5 000,- EUR | 135 000,- Kč | 44 102,- Kč |
Řidič nákladních vozidel | 1 901,- EUR | 51 327,- Kč | 18 632,- Kč |
Řidič autobusu | 2 553,- EUR | 68 931,- Kč | 26 485,-Kč |
Skladník | 2 051,- EUR | 55 377,- Kč | 18 742,- Kč |
Je pravdou, že náklady za bydlení jsou ve státech východní části unie nižší, avšak toto pravidlo je platné především pro ubytování v centrálních částech. V západní části EU je platí, že ve středu velkých měst jsou několikanásobně vyšší náklady za bydlení, zatím co okrajové části jsou srovnatelné s východem EU. Například průměrné nájemné v 30 let starém bytě v Berlíně je 7,4 EUR, tedy 200 Kč za metr čtvereční a v Praze 9 je cena 216 Kč za metr čtvereční.
Obecně do nedávna platilo, že se vyplatilo jezdit pro základní potraviny a drogerii do Německa. Dnes se ceny nepatrně zvyšují, ale to jen v řádu několika málo procent. Avšak stále je možné hovořit o podobných či nižších cenách. V tuzemsku stála například čokoláda Milka 31,90 korun a stejná čokoláda se v Bavorsku prodává v přepočtu za 26,70 koruny.
Náklady za služby jsou v Německu téměř ve všech oblastech života vyšší než v ČR. Například hodinová sazba za opravu auta v Česku je přibližně 400 až 1.000 korun na hodinu, v Německu je to 500 až 1.300 korun. Výrazně vyšší jsou pak výdaje ve zdravotnictví.
V Německu je poměrně značné progresivní zdanění od 0 % do 45 %. Pro každé daňové pásmo je zákonem stanovena vlastní výpočet daně. Daň z příjmu fyzických osob se neplatí do ročního příjmu 8 130 €. U průměrné mzdy dosahuje celkové zdanění práce v Německu 49,3 % a v Česku 42,4 %.
Od roku 2015 je v Německu zavedena minimální mzda, která dosahuje 8,50 € na hodinu. Vyšší hodinová minimální mzda ze zemí EU je pouze v Lucembursku (11,12 € = 301 Kč), Francii (9,61 € = 260 Kč), Nizozemí (9,21 € = 249 Kč), Belgii (9,10 € = 246 Kč) a Irsku (8,65 € = 234 Kč). V Česku činí v roce 2015 minimální hodinová mzda 55 Kč (2€)
O kolik je zhruba česká produkce levnější než jinde v Evropské unii, ukazuje žebříček porovnávající země podle produktivity práce. V České Republice podle údajů Eurostatu za rok 2014 dosahovala jen 71 procent průměru Evropské unie, zatímco v Německu 127 a v Rakousku 115 procent. Podle expertů to přitom neznamená, že by český dělník zvládl o čtvrtinu méně práce, než by na tom samém místě udělal Němec, Rakušan nebo „průměrný Evropan“.
„Kdybychom k německému pásu místo Němce postavili Čecha, udělal by toho stejně, možná i víc,“ zdůrazňuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portál Jobs.cz. „Je to opravdu hodně o výsledné ceně produkce,“ zdůrazňuje.
Také podle odborářů může za nízké výdělky v Česku hlavně výroba levného zboží.
„Rozdíl v tom, kolik například český nebo španělský dělník vyrobí automobilů, není žádný. Ale produkt je tady jinak oceněn,“ říká ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.
„Produktivita práce se neměří fyzickým úsilím. Chceme-li ji zvýšit, musíme buď při stejném množství práce vyrábět více nebo dražší zboží a služby,“ vysvětluje ekonom skupiny Deloitte David Marek.
Průmysl se na tuzemském hrubém domácím produktu (HDP) podílí 47 procenty, což z Česka dělá nejprůmyslovější stát Evropské unie. Většinu této výroby tvoří meziprodukty, které podniky vyvážejí do zahraničí – kde z nich teprve vznikají hotové výrobky. Součástky ale mají logicky nižší cenu než hotové zboží, což údajně vede i k nižším výplatám, jak tvrdí naši ekonomové.
Je tedy nejvyšší čas se zamyslet nad tím, jak je naše česká ekonomika nastavena a jak to změnit k lepšímu.