Víte co je to PHOEBUS, nebo li česky Fébus?

Je to odpověď na naší otázku, proč zakoupené věci vydrží fungovat převážně po dobu záruky výrobce. V roce 1924 se v Ženevě „upekla“ první světová dohoda výrobců, kteří se společně rozhodli uměle krátit životnost vyráběné věci. Tehdy šlo o to, snížit životnost žárovky z 2500 hodin na 1000 hodin. A tak v roce 1925 za tímto účelem vznikl Výbor pro tisícihodinovou životnost. Pro výrobce je totiž ekonomicky výhodnější prodávat za nižší cenu pravidelně, než za vyšší cenu bez jistoty dalšího nákupu. A tak se zrodila řízená životnost výrobků, se kterou se dnes setkáváme naprosto všude. Od spotřební elektroniky až po automobilový průmysl. Systém je tak dalece propracovaný, že se zde rozdávají pokuty za nedodržení zkrácené životnosti. Průmysl investuje nepředstavitelně vysoké částky do vývoje a výzkumu této řízené (nebo-li zkrácené) životnosti produktu. Chápete to, že se rozdávají pokuty za to, když se náš výrobek předčasně nerozbije?

Zajímá vás tohle téma? Pak doporučuji například ke shlédnutí jeden zapomenutý Francouzko-španělsko německý dokument o historii a původu těchto kartelových dohod. Pochopíte v něm, proč a jak se tohoto jednání výrobci dopouštějí, že se jedná o naprosto do detailu propracovanou organizaci práce.

Video naleznete níže.